allogrooming, primates, social hierarchy, reciprocal altruismus

Není mnoho výzkumných témat, která by s využitím poměrně jednoduchých pozorovacích metod dokázala datově podložit tak rozličnou škálu jevů, jako to umožňuje allogrooming (vzájemné drbání), a to především u primátů. Jsou-li taková data navíc doplněna o další závislé a nezávislé proměnné, dokážeme jimi testovat významné sociobiologické hypotézy zabývající se např. „atraktivitou“ výše postavených samic, biologickým trhem, či recipročním altruismem. Pro značnou druhovou bohatost, rozličnost habitatů a především častý výskyt allogroomingu se pro jeho studium přímo nabízí afričtí kočkodani (Cercopithecini). Ucelenější přehled dosud testovaných faktorů na základní parametry allogroomingu u kočkodanů však v literatuře chybí, což bylo podnětem pro vznik tohoto příspěvku. Celkem jsme nalezli u devíti dostupných zdrojů primárně řešících allogrooming bylo celkem zkoumáno 25 různých faktorů ovlivňující zmíněný jev. , z nichž pozitivní vliv na parametry allogroomingu - frekvenci či délku - mělo prokazatelně 16 faktorů (hierarchie, reciprocita, autogrooming, prezentace těla, drbaná místa s možností očního kontaktu, příbuznost, délka srsti, druh, tlupa, udentita jedince, přestávka při drbání, pohlaví drbaného, věková kategorie drbajícího i drbaného, sezona, ruka zahajující drbání). Negativní Z osmi testovaných interakcí měla signifikantní vliv jedna interakce (věková kategorie drbajícího a reprodukční stav drbajícího). Literatura navíc poukázala na překvapivé zaměňování základních parametrů allogroomingu ve snaze potvrdit stejný závěr, ačkoliv o frekvenci allogroomingu lze uvažovat jako o ukazateli kvantity, zatímco délka vypovídá spíše o kvalitě služby (delší trvání = pokrytí více míst či větší pečlivost). Příspěvek byl podpořen studentskou grantovou soutěží Ostravské univerzity (č. SGS09/PřF/2022, SGS01/PřF/2023).