Klíčová slova anglicky * : |
senior, cardiovascular disease, cognitive function, community, mental health
|
Popis v původním jazyce * : |
Cíl: Cílem je prezentace hodnocení kognitivních funkcí a aspektů souvisejících s mentálním zdravím u seniorů s kardiovaskulárním onemocněním žijících v komunitě. Metodika: Kognitivní funkce byly hodnoceny prostřednictvím Montrealského kognitivního testu (MoCA). Dále byla hodnocena úroveň úzkosti seniorů pomocí Inventáře geriatrické úzkosti a přítomnost deprese pomocí Geriatrické škály deprese. Dále byly získávány údaje o kvalitě života pomocí nástroje Older People's Quality of Life–Brief version, údaje o subjektivním hodnocení zdravotního stavu a sociodemografické údaje. Výsledky: Výzkumný soubor zahrnoval 98 respondentů s kardiovaskulárním onemocněním v anamnéze. Průměrný věk v souboru byl 72,8 let (min. 62; max. 87) a většinu souboru tvořily ženy (86,6 %). Samostatně žilo 44,9 % seniorů, a až 92,6 % seniorů subjektivně hodnotilo svůj zdravotní stav jako spíše dobrý nebo dobrý. Průměrné skóre MoCA bylo 25,8 (min. 19; max. 30) s tím, že nejlepších výsledků dosahovali senioři v oblasti orientace a nejhorších v oblasti paměti (oddálené vybavení). Statisticky významný rozdíl dle pohlaví byl zjištěn pouze v oblasti orientace (p = 0,007), kde dosahovaly lepších výsledků ženy. Mezi kognitivními funkcemi, úzkostí, depresí a kvalitou života nebyly zjištěny žádné statisticky významné souvislosti. Korelační analýza dle Spearmanova korelačního koeficientu zjistila pouze statisticky významné souvislosti mezi věkem a skóre v oblasti pojmenování (r = -0,205; p < 0,05) a v oblasti zrakově-prostorových a exekutivních úloh (r = -0,232; p < 0,05), kdy mladší jedinci dosahovali v těchto oblastech lepších výsledků. Dále byla zjištěna signifikantní souvislost mezi subjektivním hodnocením zdravotního stavu a skóre v oblasti orientace (r = 0,262; p < 0,05), kdy dosahovali v této oblasti lepších výsledků senioři, kteří lépe hodnotili svůj zdravotní stav. Závěr: Kognitivní funkce nejsou v české klinické praxi u seniorů rutinně hodnoceny, což může vést k pozdnímu záchytu případné demence.
|