Concrete art; concrete poetry; new media; visual poetry

Stať hodnotí aktuální rozpracování impulsů konkrétní poezie v dílech Kanaďanů Dani Spinosové a Christiana Böka, Američanů Karl Kemptona a Noaha Rosse, Němky Cii Rinneové. Přes určitou skepsi, kterou vyvolává využívání podnětů, která vznikaly v zásadě v jiném historickém a společenském kontextu, nedá se novým dílům upřít brilantnost práce se zavedenými verbovizuálními prostředky.

The essay deals with the legacy of the classical concrete poetry as apparent in the works of the Canadian poets Dani Spinosa and Christian Bök, the American poets Karl Kempton and Noah Ross, and the works of the German experimental artist Cia Rinne. Despite the fact that the classical concrete poetry was created in an essentially different historical and social context, the contemporary artworks are trying to revive some of its verbovisual means and methods with brilliant skills.