COVID-19, risk perception, mental health, lifestyle, compliance with preventivemeasures, comparison of two waves of pandemic, demographic and socioeconomicdifferences, online questionnaire survey

Projekt SGS navazoval na již realizované šetření z roku 2020 a jeho cílem bylo zjištění rozdílů vnímání rizika, psychického stavu a životního stylu obyvatel mezi první a druhou vlnou pandemie COVID-19. Studie analyzovala rozdíly ve vnímání rizika a dopadů pandemie zjištěné online dotazníkovými šetřeními v první vlně pandemie (duben 2020) a v průběhu druhé vlny pandemie (podzim 2020). Rozdíly průměrných hodnot 5-stupňové Likertovy škály byly testovány Mann-Whitneyho a Kruskal-Wallisovým testem. K analýze demografických a socioekonomických faktorů, které byly v obou šetřeních spojeny s mentálním zdravím a změnami životního stylu, byla použita logistická regrese (na hladině významnosti 5 %) a SW STATA v.15. První studie obsahovala data 9 168 a druhá data 1 042 respondentů. Mezi dvěma sledovanými obdobími došlo ke statisticky významnému (p < 0,001) snížení podílu osob, které se obávají o své zdraví a dodržují preventivní opatření, navzdory aktuální vysoké incidenci i úmrtnosti a absenci očkovací látky. Své mentální zdraví hodnotilo 27 % respondentů jako špatné hlavně z důvodu omezení pracovních a volnočasových aktivit, sociální izolace a obav z nejisté budoucnosti. Statisticky významné rozdíly v dopadech COVID-19 na mentální zdraví mezi oběma vlnami byly prokázány podle pohlaví (větší dopad u žen), věku (s věkem se snižovaly), vyšší se vzrůstajícími nároky práce a snížením příjmů. Významné rozdíly podle vzdělání, rodinného stavu a dětí v rodině nebyly po adjustaci prokázány. Se zhoršením mentálního zdraví bylo vysoce asociováno (p < 0,05) zhoršení životního stylu (kvalita spánku, stravovací návyky, fyzická aktivita, kouření, konzumace alkoholu, sledování TV a digitálních her). Studie přispěla k pochopení dopadů pandemie COVID-19 na veřejné zdraví.

The SGS project continued the survey from 2020 and its goal was to identify the differences of population risk perception, mental health, and lifestyle between two waves of the COVID-19 pandemic. The study analysed the differences between the online anonymous questionnaire surveys from the first (April 2020) and the second (Autumn 2020) wave of the pandemic. The differences between the mean values of the 5-point Likert scale were tested by Mann-Whitney and Kruskal-Wallis test. The demographic and socioeconomic factors related in the survey with mental health and lifestyle changes were analysed by the logistic regression (all at the significance level of 5%) using the SW STATA v.15. The two waves contained the data of 9,168 (resp. 1,042) respondents. Between the two pandemic periods, a statistically significant (p<0.001) decrease of proportion of persons with serious health concerns and people complying with the preventive measures was found, despite the serious actual situation. Mental health was rated as poor in 27% of respondents mainly due to restrictions on work and leisure activities, social isolation, and fears of an uncertain future. Statistically significant differences in the effects of COVID-19 on mental health between the two waves were confirmed according to sex (more in women), age (decline with age), higher work demands and the decrease of income. Significant differences by education, family status and children up to 15 years disappeared after adjustment. Worsening of mental health was highly associated (p<0.05) with worsening of lifestyle (sleep quality, dietary habits, physical activity, smoking, alcohol consumption, watching TV and digital games). The study contributed to understanding the impact of the COVID-19 pandemic on public health.