Výstava a vědecká konference ze série Člověk v prostoru umění. V průběhu staletí byla myšlenka krásy jako zvláštní hodnoty chápána mnohem šířeji než dnes, vyvíjela se spolu se změnami v kultuře a způsobu uvažování o světě i roli a místě člověka. Od dob starověkého Řecka byla podstata krásy spojována s pojmem dobra a vztahovala se k rovině estetické i duchovní. Následující epochy vývoje umění, od středověku až po novověk, se snažily hodnotu krásy ve svých úvahách nejen neignorovat, ale také ji rozhodně rozvíjet. K rozhodujícím změnám došlo v devatenáctém století – hledání nových výrazových prostředků, vzpoura proti zkamenělým společenským a kulturním strukturám silně ovlivnily vnímání umění. Tento fenomén zesílil ve 20. století, kdy se vlivem traumat obou velkých válek změnil společenský světonázor, priority a očekávání uměleckých aktivit. Specifickým hlasem v diskusi o přítomnosti krásy v současném umění jsou projekty autorů z Polska, Německa a České republiky. Bezpochyby mimo emocionální a etickou rovinu se krása může opět stát nezbytným prvkem pro umělecké púsobení, které s sebou umění v životě člověka nese. autoři: Bogusława Koszałka, Andreas Guskos, Grzegorz Nowicki, Andrzej Banachowicz, Agnieszka Dajczak, Mirosława Jarmołowicz, Robert Jundo, Zbigniew Szot, Izabela Wypych, Agnieszka Pawłowska, Arkadiusz Marcinkowski, Mikołaj Materne, Karolina Kaleta, Jakub Pałka, Sylwia Godowska, Ireneusz Kuriata, Zdzisław Wiatr, Tomasz Wendland, Marek Sibinsky, Zbigniew Bajek, Jan Drozd, Zbynek Janaciek, Ulrica Eller, Zbigniew Szot